Být zodpovědný za to, cos k sobě připoutal...

Mít rád zvířata... Hezké... Když však jsou lásky pouze plná ústa a chybí zodpovědnost? Bohužel případy, kdy se lidé obklopí zvířaty bez reálné možnosti jejich zaopatření, nejsou zase až tak výjimečné, různé kauzy proběhly i sdělovacími prostředky. Také na Rábí jste měli nedávno to "štěstí"... Majitelce četných zvířat nebyla prodloužena smlouva na nájem domku. Ač o této skutečnosti věděla celý rok, neřešila budoucnost svých zvířat včas a nechala situaci dojít do krajnosti. Některých hospodářských zvířat se ujali spoluobčané, paní se odstěhovala, s sebou si vzala alespoň starou, nemocnou fenku, ale nechala u domku dva psy a pět koček a děj se vůle boží! Kdo se o ně postará? Všichni pochopitelně víme, že je to povinností vlastníka zvířat. Majitelka je opustila, což je považováno za týrání. Mohlo by se však stokrát šťourat v paragrafech, ale momentální situaci psů to neřešilo - za plotem na vás ze řetězu zíral německý ovčák Brit, zkoumal, jak se utrhnout a jít hledat paničku, kolem něj lítala Amálka. Vlastník nemovitosti se bál vstoupit na svůj pozemek. A je tu kauza jak vyšitá. Tyhle zvířecí kauzy, problémy s nalezenci, bývají pro vedení měst a obcí něčím, o čem by nejraději nevěděli, neviděli, neslyšeli... Náklady na "útulkovné" jsou pochopitelně jedním z důvodů. My, co jsme se svévolně nechali vtáhnout do dění kolem nalezených, opuštěných zvířat a již druhým rokem se snažíme v našem regionu zvířatům v nouzi pomáhat, o tom již něco víme. Ale máme i pozitivní zkušenosti- viz starosta Strašína a naprosto příkladný postup paní starostky z Nezdic. Také víme, že některé obce mají pro tyhle případy nouzové řešení založené na dobrovolnosti někoho, kdo je ochoten se na přechodnou dobu o nalezence postarat, jakýsi "obecní" kotec. Také Brit a Amálka přežívali dobu, kdy zůstali opuštěni, díky dobrovolnici a lidem, kteří poskytli krmení. Z řad dobrovolníků, kterým osud psů nebyl lhostejný, vyšla rovněž myšlenka na pořízení kotce pro akutní potřebu. Rádi bychom, kdyby tento nápad po vyřešení případu Brita a Amálky "nevyšumněl". Nejsme žádná organizace, jsme prozatím jen soukromé osoby, které pomocí webových stránek a inzerce vysílají do světa informace o zvířatech v nouzi z našeho zapadlého koutu země. A věřte, že díky tomu už pár pejsků našlo domov, někteří dokonce odjeli z našich končin i do míst vzdálenějších. Nejsme ani z Rábí, možná si někdo řekne, že do toho nemáme co mluvit, přesto plně podporujeme iniciativu pořízení kotce do budoucna a s tímto se také obrátíme oficielně na představitele města.

Dále chceme všem připomenout, že umístění pěti koček proběhlo naprosto hladce, až tak hladce, že to možná většina ani nezaznamenala, přesto to není samozřejmost! Kočiček se ujalo depozitum První společnosti za práva koček sídlící v Žíkově u Sušice. Je to soukromé zařízení, čili jedou "za své", jsou závislí na dobrovolných darech a na velké obětavosti paní Fuksové a Špačkové, které se tam starají o cca 30-40 koček. Rábskou tlupu přijali zcela nezištně, útulek nepožadoval od města žádný poplatek, ač těchto pět koček nyní prochází nákladnou procedurou odblešení, odčervení, vakcinace, kastrace, potom přesun k ostatním do houfu a vložení do nabídky k umístění. Prosíme tedy touto cestou o jakýkoli příspěvek na tyto kočičky na účet 2100296450/2010, variabilní symbol 703 (ten je velmi důležitý, společnost má více depozit po republice) a do poznámky uvést KOČKY Z RÁBÍ - účet je transparentní, kdokoli může pohyb na účtě sledovat. Dovolte, abychom se rozloučili trefnými větami z Exupéryho Malého prince: "Lidé zapomněli na tuto pravdu," řekla liška. "Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal..."