Za Nuggetkem ve strakonickém útulku
Přivezli jsme pejskům něco na zub. Půjčili nám jen Nuggetka, protože si nebyli jisti, jak se snáší s ostatními psy. Nugget nadšeně pobíhal na vodítku a stále čuchal a očůrával. Ani ho nezajímalo, kdo s ním jde a nějaké piškoty také ne. Užíval si prostě naplno toho, že je venku. Ani moc netahal. Byl z toho světa venku trošku vyplašený, ale to je tím, že je to pro něho něco nového. Leknul se, když jsem šlápla na větev a ta povyskočila. Ale až půjde ven příště, jistě to už bude lepší. Potkali jsme mladou pani též venčitelku, měla mladou ovčandu a to Nuggetek hned pookřál, že je tu taky jiný pes a byl pak i klidnější a jistější, když měl psí kámošku. Chtěl piškoty a dokonce na mě vesele skočil. Vrátili jsme se do útulku společně a tak viděli, že se Nugget umí kamarádit. Spěchal do kotce, je si tam jistý, je tam doma. Určitě ho zase pojedeme vyvenčit, i když těch adeptů je tam víc, ale tohle je dobrouš jen jinak vybarvený, ale povahou určitě dobrouš.